Vteřiny ženou se v rychlosti
kolem nás tím starým světem,
haléřky neznámé Věčnosti
prší tu šíleným letem.
Takhle prý Danai zlaťáky
snesly se do klína lehce,
však byl v tom spleten bůh nějaký,
věřit se tomu už nechce!
My berem moudře a v důvěře,
jak je dlaň snaživá chytí –
drobounké poctivé haléře
hradí nám potřeby žití.