Svět celý patří právem jenom Římu:
Evropou projdi širou, mnoholidnou –
Asii zcestuj, matku starých říší –
pod slunce africké řiď kroky svoje –
Zříš všude hroby padlých Říma synů,
vždy noha tvoje zem šlapati bude,
jež pila římskou krev. Je slušno tedy
– by netlely jich kosti v půdě cizí –
hranice říše posunouti v dáli,
vlast rozšířit a svět obemknout celý.
Vždyť na těch hrobech sedí římská Sláva
a hledí na svět planoucími zraky.