Já pozdravil vás – Neviděl jsem, pane.
Ah, neviděl! A já si myslil, pane,
že špatný prorok – Jaký špatný prorok?
Vy, pane milý, ovšem vy jen pouze.
Já prorokoval?! Že ten Napoleon –
Ó hubo bídná! Sám jste vykládal mi,
jak růžově že bude po Francii –
Já vykládal vám? Jste při pěti smyslech?
A kdo to, pane, prosím, kombinoval,
že Alexander car, jenž vaší choti
i vám se světcem stal – Já prosím tuze,
mou paní nechte mimo svoje řeči –
Že Alexander car prý půjde s námi?
Já žádal vás už, byste moji paní –
Vyhrůžky, pane? Nelekám se, pane,
leč radím pouze: Nepouštějte příště
svůj povídavý jazyk na procházku,
když nevíte pak, kudy všudy chodil –
Toť příliš, pane! Ani slova více!
Sám chameleon! Já že chameleon?
Vy Bonapartisto! Já Bonapartist?
Vy, pane – Pane?! Nechci znát vás, pane!
Toť mým je přáním. Poroučím se, pane.