No, Austria? Už zdá se do opravdy, jak císař jednou řek prý, že se nikdy ničemu nenaučí z historie. Já divím se jen, že ten Napoleon
takový útvar existovat nechá. Však sestříhal jej nyní dokonale. A právem. Stát, jenž najímat se dává anglickým zlatem ku žoldnéřským službám,
zasloužil vlastně ještě větších trestů. Však, Wagram, pane, pořádným byl bitím, a mír nám přines zase pěkné země – však před tím u Aspern to bylo bledé...
Ah, lary, fary! Císař proto ustoup, že nemoh rázem rozhodnouti bitvu – však ve válce, jak víte, platí vždycky poslední rána – tou byl právě Wagram.
A o těch plánech rozvodu jste slyšel? No, připravují něco, připravují. Prý ruskou velkokněžnu – chtějí jedni, prý pro Rakousko pracují zas druzí –
já nevím, ale jako čestný člověk já řeknu přímo: Ctím svou císařovnu a vím, že císař v celém širém světě nad dobrou Josefinu lepší ženy
nemůže nalézt. Víte, věc to strašná, takový rozvod. Před bohem být spojen s ní u oltáře, v chrámu páně vstavit korunu na hlavu jí – a teď rozvod?
To mohlo otřást morálkou by lidu, věc povážlivá – nevím, nevím, pane... Váš úsudek stran Španěl stále tentýž? Což – není přec snad trochu odvážlivo
podnikat tuhle vážnou expedici? Ne, v nejmenším ne. Je-li jednou nutno kontinent zavřít všude Angličanům – a v zájmu míru, věřte, že je nutno,
by kramář onen důkladně byl zkrušen a měšec jeho vypostil se řádně, tu hřebínek mu sklesne, potom přijde o pokoj prosit, jako přišli druzí –
pak musí být ta Iberie naší. Jsou, pane, právě různé druhy válek. Buď meč či měšec. Císař, řeknem hrdě, je mistrem v tom, je mistrem v onom druhu.
Ah, kdyby tu byl druhý Napoleon pro bitvy mořské – byla by věc kratší. Leč takto – Je prý bohatá to země. To věřím. Však se naši maršalové
též přesvědčili. Masséna, Soult, víme, si celé vozy zlata, stříbra, maleb ze svého vůdcování domů vezli. A ženské jsou tam, pane, s vínem v krvi.
A pro takovou věc má Junot smysl, teď vrchní vůdce našich ve Španělsku, leč o tom smyslu ví též žena jeho, a proto jen tam s generálem jela,
ač v jiném stavu... Cha cha, pěkný kousek? A jsou ty Španělky tak vskutku pěkné? Ohnivé, pane. Příslovečný oheň. Až bude klidno, jistě navážeme
obchodní styky, potom bude možno i zrakem snad i hmatem přesvědčit se o tomto ohni... I vy jeden šelmo! však jako byste myšlenku mi vyčet...
Cookies on Poetry Cove