Kam takým spěchem? Příteli, ach, práce!
Nad hlavu práce. Robotíme stále,
ve dne i v noci. Nu, což situace?
Mám smysl jen už pro ty objednávky.
Vy víte, u Eylau se císař rozhod
– příšerné prý to bylo podívání
na poli bitvy na tu krev a rány –
tož rozhod se ty bílé uniformy
odstranit z vojska – Krev na bílém sukně –
já chápu – A tak vyrábíme
překotem téměř tmavomodré látky,
vy víte: císař! U něho jít musí
jak rozkaz tak čin pěkně v jedné řadě.
A co říkáte tomu uzavření
Evropy celé vůči Angličanům?
Plán geniální. Bude arci nutno
vzít Španěly a zabrat Portugalsko –
to císař provede už. Vždyť vy víte,
jak zdaří se mu všecko, po čem sáhne.
Pak máme všecky evropejské trhy
a John Bull ať si v ostrovní své kleci
jak tygr zuří... Neřek jsem vám ondy,
že musím továrny své veskrz zvětšit?
Je zakázek – ach, dny by měly míti
šedesát hodin a můj každý dělník
pět párů ruk – nu, práce, strašně práce.
Však spěchám – s bohem, přítelíčku drahý...