Skip to content
1864–1942

VII. VLASY (X.)

Josef Svatopluk Machar

Pak s černým rámem oznámení jsem dostal. „Lina Fürstova“ a „slečna“. Pranic víc tam není. Tak prý to sama do slova

si diktovala. Podepsáni jsou po rozhodném jejím přání co pozůstalí truchlící jen rodiče a Bob. A s díky

odmítá věnec, kytici a vůbec všechny účastníky. Však na hřbitov na rozloučenou jsem vypravil se tehdy přec,

vrb smutečních tam zakryt stěnou Frank stojí jako zločinec. Hled na mě sprahlých očí mukou a pokýv jenom trochu rukou,

tak patřili jsme z podálí, až přišli, mrtvou ukládali a hlasně nad ní zaštkali a ze hřbitova zas se brali.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VII. VLASY (X.) · Josef Svatopluk Machar · Poetry Cove