Skip to content
1864–1942

VI. Sonet bez myšlénky.

Josef Svatopluk Machar

Proč jen tu tužku dneska beru? Co psát? – Vždyť nechci ani psát... Nic nemyslím... nic nevím věru... a nemám čeho litovat...

Jak by má duše zašla spat, já bez ní žiju v jakéms šeru... Nic nemám, čemu bych byl rád... a nejsem mrzut... K podvečeru

se chýlí den... byl pěkný snad – však co mi po tom?... Na nádheru zřím oblaků – nu, barev sklad – však co s tím dál?... Ten času spád

teď necítím... Což to snad chvilka jesti, kdy dotkne se nás necítěné štěstí?...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VI. Sonet bez myšlénky. · Josef Svatopluk Machar · Poetry Cove