Filaret metropolit psal
v tom smyslu šéfu policie:
Je nutno, abych ukázal,
jak v Rusi svaté rozvrat ryje.
Vám, Excellencí, známo je
to jmeno Puškin. Básník jistý,
v němž není ladu, pokoje
a hlavně: škodliv přímo místy.
Že píše – řek mi ondy kdos –
zpěv o jakémsi ničemovi
(hle, co dnes stačí na epos!),
Oněgin zve se plod ten nový.
(Že ostatně smí ještě psát
buď věru Bohu žalováno!
Bdít censura má, bdít má stát
i car sám, vědět račte – ano –)
Což našinec hned ztiší se,
jen zeptat se buď dovoleno:
„vran hejno na kříž snáší se“ –
smí tohle býti vytištěno?!
Řeč o Moskvě prý – zatím věc
dráp čertův zřejmě v sobě kryje:
Tak Puškin, prosím, nevěrec,
ve vranách sluhy víry bije.
A já ve jmenu víry té
jdu k Excellenci v té naději,
že ujmout se jí ráčíte
a odvrátíte zkázu její.