Já na svém žití pracoval jsem pouze
jak sochař, který dlátem neunavně
z mramoru bělostného vybít snaží
si boha obraz nebo tváře lidské
a pracuje tak dlouho, až se blíží
ten výtvor přání jeho, jež má v duši.
Že někdo druhý prospěch měl z mé práce,
Řím, národy, jež jméno moje slaví –
mou není zásluhou. Jak člověk žil jsem,
jenž jmeno člověka chtěl zasloužiti.