Sluníčko plá žhavě –
lež tu hochu, lež,
lež v té měkké trávě,
je tak lehko v hlavě,
v srdci lehko též.
Nebe se sem dívá
snětmi borovic,
tamhle čtveračivá
pěnkavka si zpívá
hledíc tobě v líc.
Až to horko mine,
vstaneš vesele:
z dálky tobě kyne
město pohostinné,
vítá přítele.
V herberku je čistě,
pinkl si tam dáš,
na rynku pak jistě
budeš na svém místě,
kašnu vyhledáš.
Člověk nikdy neví –
věř jen v náhodu,
až se měsíc zjeví,
s konvemi tam děvy
přijdou pro vodu.
Slůvko sem tam skočí,
věc se zaplete –
snad se příběh stočí,
že ti z jedněch očí
štěstí vykvete.