Prodá se růžové masíčko –
sál plane a hudba šumí,
panenka musí teď ukázat,
co všecko má a co umí.
Matičky zírají od stěny,
panenka ukáže ráda
krček i ňadra i ramínka,
podpaží, nožky i záda.
Kol pasu dá se i stisknouti,
k žehlené košili vinout,
přivírá oči a zavzdychá,
jak chtěla slastí by zhynout.
Plešatých mládenců pozorná
prohlíží zboží to chasa,
zpytuje oči i obraty,
růžové odstíny masa.
Plešatí mládenci znalci jsou,
velikou zkušenost nesou,
v tenounkých kolenech zlomeni,
rukama nervosně třesou.
Vyžilým zrakem se dívají,
duchem mdlým ráčí se ptáti:
Co by tak k tamhle té blondýnce
moh její starý as dáti?
Točte se, děvčátka, blaženě,
točte se s nadšeným citem,
matičky zírají od stěny
a ctností vašich jsou štítem!