Den soudu přijde, chvíle účtování! Aj, pastýř dobrý bude dávit tygry a vlkům vyrve srdce plné zlosti. Hospodář vyjde na mlat oddělovat
pšenici od plev. Zem, zahrada hříchů, se zachví hrůzou, neboť hor dost nemá, jež přikryly by provinění její, a vody tolik, by smyla hanbu.
Beránek čistý ohlásil svůj příchod a ženich duší našich svatbu svoji. Ó Kriste, lampy srdcí našich hoří, a plamen do tmy na cestu Ti svítí,
ó přijď, ó přijď a z vyhnanství nás uveď do země zaslíbené k věčným hodům! Do slávy Své, kde trůníš, císař božský, kde pějí andělé a serafíni,
a mučedníci oslavení žijí ve kruhu svatých apoštolů Tvojich! Ó třikrát šťastni, kteří prolít směli krev svoji k oslavení jména Tvého!
Jim ušetřil Jsi další trýzně žití i pokušení odvrátil Jsi od nich a léčky, jež svět bídný tělu strojí! Ó soudče svatý, přispěj volajícím
a z toho života nám otevř brány, my tlučem, pláčem, umíráme touhou! Proč nepoložils v naši dlaň náš život, proč zapověděls odhodit jej rázem,
když obtíží jest? Proč je tvrzí tvrdou, z níž nelze duši vyjít dle své vůle? Ó dej, ať svět nám rozbije tu schránu a hradby tvrze vzteklostí svou zničí
dřív, nežli přijde chvíle soudu Tvého! Den blízký jest, však touha naše větší. Ó dej nám stát se krvavými svědky Svých slov, Své pravdy, za příkladem Svojím,
korunu mučednickou dej nám, Pane, jež nejrychleji v slávu Tvoji vede! Ó dej ji brzy, dej ji záhy, Pane, než vyplní se předpovědi Tvoje,
než nastane den zkázy. Není jistý ni den, ni hodina – jen slova Tvoje my máme, Pane! Pohleď na nás, bědné, a přej nám úděl těch, jichž těla kolem
spí sen svůj čekajíce probuzení! Aneb kaž andělům už zadout k soudu a s vytaseným císařským Svým mečem usedni na trůn – neboť vadnem touhou,
a mukou stalo se nám toto žití!
Cookies on Poetry Cove