V to moře aforismů, novel, slok
jsem tedy pár těch kapek nyní dal –
proč? Bože, už je tomu hezký rok,
co o ženách jsem zcela jinak psal,
– to jsem jen krev se srdce omýval,
mě v mnohém boji zasáh mnohý brok;
čas přešel, umlk jedovatý žal
a utišil se žití bouřný tok. –
Ne svědomí hlas – však těm zlatým skráním,
jež první nakloní se k veršům těm,
jsem psal to k vůli. Žena zázrakem
zná zvrátit dlouhých hořkých roků dílo...
Pět, deset ti jich srdce otrávilo –
a přijde jedna – a je požehnáním!...