Já dokončil. Ó bojci boží,
jak trudné s Vámi loučení,
tak šli jsme spolu drahnou dobu
přátelským svazkem spojeni.
Vy reci moji – já, Váš Homér,
Vy válčili – já rýmoval,
Vy dělali jste historii
a já Vás za to opěval.
Že dopadlo to trochu smutně,
mě, věřte, žalně dojímá –
však moji drazí boží bojci,
vždyť není to jen vina má.
Měl Homér reka Odyssea,
a Hektora a Achilla –
ký div, že celá jeho báseň
pak zrovna tančit musila!
Však já – nu, rcete, reci moji,
(a přitlumte si trochu hlas
a řekněm si to hezky v ouško):
je Illiada možna z Vás?...
Tak vidíte. Já proved všecko,
co moh' jsem z Vás jen udělat –
a teď Vám lehkou budiž země
a pánbůh rač Vám pokoj dát!