* * *

Já celé noci – mladá léta – nad Byronem jsem sníval rád – teď člověk klidně čítá Goetha a po desáté chodí spat.

Snů marných, touhy málo vděčné, se zhostil nyní na vždycky, má rád kus prosy užitečné a klidný zápal básnický.

Kdos v rameno mu ťukne časem... když člověk hlavu otočí, nějaká žena s bílým vlasem mu vážně hledí do očí...