U Aigospotamoi se Athenčíci bijí.
Se střechy domu svého
dívá se Alkibiades
na truchlý boj.
Byl předvčírem, byl včera
u věhlasných athenských vůdců,
varoval, radil, nabízel svou pomoc –
a povýšený úsměšek jen sklidil.
Bylť psancem, vlastizrádcem bídným,
jenž drzou rukou na hermy své vlasti
a jazykem zlým na city sáh kdysi
počestných Athenčíků –
a to vše věhlas vůdců připomněl mu,
to bylo vše, co dostal za odpověď.
U Aigospotamoi se Athenčíci bijí.
Peloponesských lodí ostré zobce
do boků vráží padesátiveslic,
a padesátiveslice jdou ke dnu
a s nimi naděje i pýcha Athen.
Se střechy domu svého
dívá se Alkibiades
na truchlý boj.