V tu chvíli hlasitě se zasmál demon,
jenž dosud seděl na zvráceném sloupu.
Teď zdvih se, zářil jako slunce jasně
a lehkým krokem kráčel ku klášteru.
Šel síněmi a vklouzl v dlouhou kobu,
kde stála řada skříní, stolů, pultů
s náčiním psacím... Zde se změnil demon
ve zlatý prach a rozplynul se síní,
vnik do skříní a zapad v pergameny,
v nichž psána byla díla filosofů
a verše pěvců zaniklého světa...