Vlas plavý vyčesán jak slunečnice
a přihlazen zas ten, jenž byl jak eben –
kol desáté tak zřely do ulice,
když zušlechtil je matek vkus a hřeben.
V tu chvíli my se dole procházeli
nožkami sekajíce v chodníky,
kouřili mužně, do oken k nim zřeli
a malebně jsme vláli svrchníky.