Skip to content
1864–1942

Sonet o starém líci a rubu.

Josef Svatopluk Machar

„Při našem vzkříšení, tom nevídaném stkvělém, při našich bojích o život a skon náš spisovatel byl nám spasitelem a, čím jsme dnes, tím udělal nás on.

On ještě dnes je našich srdcí zvon, krev čistá našich žil, jež proudí v tepu vřelém a našich duší duch a hlasů našich ton a zraků zornice, jež bdí nad naším tělem.

A jeho sláva jest – – –“ atd. atd. Och, bible praví sic, můj vděčný národe, že ne chléb hamižný, že také slova sytí – toť příliš abstraktní; ty promluv zřetelně,

ber tuto chloubu svou též trochu reelně: dej slušný kabát jí, pár grošů, jíst a píti!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Sonet o starém líci a rubu. · Josef Svatopluk Machar · Poetry Cove