„Při našem vzkříšení, tom nevídaném skvělém,
při našich bojích o život a skon
náš spisovatel byl nám spasitelem
a čím jsme dnes, tím udělal nás on.
On ještě dnes je našich srdcí zvon,
krev čistá našich žil, jež proudí v tepu vřelém
a našich duší duch a hlasů našich ton
a zraků zornice, jež bdí nad naším tělem.
A jeho sláva jest – – –“ atd. atd.
Och, bible praví sic, můj vděčný národe,
že ne chleb hamižný, však taktéž slova sytí –
svou chloubu přecpal jsi už slovy citelně –
své zastav uznání, hleď na ni reelně:
dej slušný kabát jí, pár grošů, jíst a píti!