Dík, že mi z fysiky cos hlavou tane,
že mohu užit tento termín stkvící:
Jest láska elektřinou, která kane
do oka z oka. – Slyšte milující:
„Znám její vlasy, čelo, barvu lící,
rty, úsměv, který pro mě na nich plane,
znám vše – a blíže nemohu nic říci –
však oči, oči, oči milované – – –“
A tu zní popis, ne, toť hymna stkvělá,
v těch očích tone duše jeho celá,
toť omega, toť alfa jeho žití.
A zemřel rád by věru této chvíle
a šťasten byl by, kdyby mohl mříti
jen pro ty oči, pro ty oči milé...