Už je tu filistr ten žvavý
v svém načechraném svrchníku,
jenž cop svůj špičkou vzhůru staví
dle předků svojich návyku.
S rodinou venku leto tráví
po sadech, polích, trávníku,
teď usměvavý, plný zdraví,
se vrátil v město. Ze zvyku
ve hlučných ulicích rád dlívá,
rád pohovoří, rád se dívá
s rozšafným klidem v shon a chvat.
Všech výtržností však se straní,
lotrům se vyhne na potkání
a s šerem chodí moudře spat.