Vše je tak staré, opotřebované,
kam člověk okem jenom zavadí...
Šedivá nuda ze všech koutů vane,
a tou se věru život nesladí.
Nadšení, verše, cíl, kam lidstvo plane,
i fráze s prázdným stínem v pozadí,
finesy, jindy pěkně pilované,
i vtip i slzy – všecko provádí
své kotrmelce nejapně a mdle
a staře, staře... Člověk v zoufalosti
s hazardní touhou ždá už budoucnosti:
Ať ničemné, ať jedovaté, zlé
bez jasu, harmonie, bez všeho –
jen ať zas přijde něco nového!...