Odraná hruše v středu pustých lad,
jíž chladný vítr semo tamo hází...
Proč jen ten obraz dneska napořád
mi hlavou tane... Přijdou brzy mrazy,
šlehavý sníh zřím vzduchem poletat,
a místy se jak rubáše cár sází...
Ta hruše stojí v středu pustých lad,
a vítr snětmi semo tamo hází...
Ty mládí moje, mládí nevrátivé!
Ty žití moje, v němž už život svad!
Mé smutné dny, dny šeré, živořivé!...
Jak sníh ten šlehá! Jak se hustě sází!
Ta hruše zdraná v středu pustých lad,
jíž chladný vítr semo tamo hází!...