Skip to content
1864–1942

SONET IN MEMORIAM ŽIJÍCÍHO

Josef Svatopluk Machar

Zmizel z našich řad... Kdys s námi v závodu nejlepší svou hřivnu chtěl dát národu, názory psát krví chtěl mu poctivé na boha, svět, srdce, lidstvo, přírodu.

Ale prohled v čas... Z nás slepých nejdříve... (Že je národ ďítě skromné, střízlivé: když už nutno míti takou úrodu, tož chce verše zvonivé pro dušičky citlivé.

Poet ten pak ovšem o kus lauru rvát musí s frazisty se, lotry, dryáčníky, kteří cerberují národu kol vrat – – –) Zmizel z našich řad... Chopil hmatem smělým

laur si lepší, řidší... Nechal poetiky a je pevným mužem, charakterem celým...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.