Ó neraduj se nikdy, nikdy z štěstí –
to není tady naším údělem;
jen chvíle klidu právem tvojím jesti,
a to je vše, co můž’ ti dáti zem. –
Tvůj temný osud drží váhy v pěsti,
k jich jazýčku zří přísným zřetelem,
ó neraduj se nikdy, nikdy z štěstí,
jen klid tvým právem, jen klid s klidem vem!
Na jedné váze leží štěstí to,
na druhé krve, slz je rozlito,
a obě visí v přísné rovnováze – –
Když prvá vzletí, a tys něco schvátil
z ní zdarma bez slz, krve, bez nesnáze –
kdo ví, čím jiný v druhou za tě platil!