Za Pravdou, za Pravdou! dnes heslo naše je,
dnes Pravda všude jest jen zvěří štvanou...
My za ní honíme se plni naděje –
a ona s námi hraje schovávanou.
Tu vane její dech – tu kmitnou kročeje,
my za ní – ona jen se schýlí stranou,
i hávu kus nám v dlaň chvilkou se zachvěje
a ona jen se směje: v neshledanou!
A snad to dobře tak... a pro ni dojista...
Ach, ona dobře zná ten velký, lidský vtip!
Když urvat nechá si jen roucha svého cíp –
jej lotrů, kramářů rve rota nečistá,
zfalšuje, přebarví a chlubně křičící
jím napaluje lid po krámech v ulici...