Vzduch čist je, jasný. Okna nítí
se slnícími plochami.
V ulicích proudí ruch a žití
svěžími znova vlnami.
A v parku hnědá tráva svítí
již zelenými špičkami,
na pěšinách se vlhkost třpytí
a pestří děti s chůvami.
Oh, všední thema! Pár těch kras
přec chladná jeseň sfoukne zas,
toť otřepané – – Proč však sám
též čemus v nitru naslouchám,
kde celý den dnes slyším znít:
Ach žít, ach znovu zase žít!...