SEN.

Nic víc: jen zdálo se mi, že byl to teplý den, že modrý půlkruh nebes byl měkce rozložen, že kouř se vinul tiše ze spokojených chyšek, že tráva svěží byla a plná pampelišek –

a my že seděli v ní a v nás byl mír a klid a tiše hovořili. – Tak se ten sen jen kmit, den přišel s větrem, deštěm – leč v duši jaro stálo, dál voněla ta tráva a slunce zlatě plálo.