Sám... sám... a sám... to zdá se poslední
být pravdou, již jsi zdvihl v cestě žití.
Sta jich šlo s tebou za májových dní
a v červnu už vás zbylo ku desíti.
Pak v křižovatkách zůstal leckdo stát...
Už v holých větvích chladný vítr šumí.
Jdou dvě, tři duše s tebou posavad,
ty hovoříš – a ony nerozumí.