Už zas je tady... Za mladosti naší
však přece nějak bujněji si hrálo;
ty květiny, ty dívky byly krasší,
a nějak horoucněj se milovalo – –
Ne, dosti, dosti. Bozi moji věční,
což opravdu jsem doplul na tu metu,
kde příslovečný stařík blahořeční
minulým časům, minulému světu?!