Kraj skalnatý a sluncem vypražený.
Na čelech vrchů trčí v troskách hrady.
Vsi pod nimi jsou čerstvě vypáleny
a mrtvoly se kupí na hromady.
Do mrtva supi spokojeně křičí
i hyeny si štěknou nasycené.
Ze země krví spité plevel klíčí
a metlice své plané klasy žene.
Ó Provence, země barev výskajících,
domove myrty, slavíků a květů,
od hradu k hradu pěvců putujících
jas blaha v očích, píseň na svém retu!
Meč volal: Hossanah! A jásal plamen,
krev vyzdobila rudě všecky cesty –
teď Kristus Říma, šerý plášť kol ramen,
zde trůní nad vískami, hrady, městy.