Ano, prorok. Přede mnou kdys stál
a své věštby takto povídal:
Do sta roků nebude víc válek,
surovostí těchto svět je dalek –
– Možno tedy vojsko rozpustiti? –
Tak. Vždyť svět se touží uklidniti.
Všecky spory, neshody a hněvy
budou putovati do Ženevy.
– Tam je tedy sbor, jenž všecko zléčí? –
Líp než mečem vše jde zklidnit řečí.
Ušetří se takto peněz dosti
pro podpory v nezaměstnanosti,
pro vědy, měst našich okrášlení,
humanitních cílů podpoření,
do světa i pošlem české lidi,
vždyť náš člověk sotva přes nos vidí.
Voják zmizí s kanóny i koni,
jak se světový mír uzákoní.
– Řeknem jim to? – Není ani třeba.
Půjdou, když jen bude pro ně chleba
a ten bude. Svět chce jinak žíti,
za pokrokem světlou cestou jíti
pravdy, osvěty a humanity,
jak to kázal kdys Ten na kříž vbitý.
V jeho stopách. Ale bojem ne.
– Já se mírně usmál: Dojemné! –