Ta Oharka by chtěla být snad dravá,
leč přes kameny jen si poskákává
a běží rozpustile, hlučné šumí,
zas najednou pak bujnost svoji ztlumí
a rozšafně a zvolna k Labi plyne.
A Němci nejsou povahy tu jiné,
jak našinci mi tady rádi jistí:
když vybuchnou – pak bez vší nenávisti
Wacht am Rhein zapějí si, při tom neví,
kde teče Rýn a kam ty svoje hněvy
poslat chtějí – každý pak ti řekne,
že v republice je to přec jen pěkné
a jestli jen ta dnešní bída zmizí,
že nebudou s Čechy nijak cizí –
což honem píši ti: jsi optimista
a potěším tvé ledví dozajista.