Největší štěstí hasne ve vteřině,
a všecko je zde stálá nejistota.
I tobě přišel den, kdy dáváš hlíně
to nejdražší, cos měla od Života.
A Hrob tě láká: Vidíš, dám teď Jemu
klid nekonečný. Pouze hrob jej dává.
Nač žíti tobě? Pojď a sestup k Němu!
Byl světem tobě. K žití nemáš práva. –
A Život káže: Dál žij! V tvojí duši
On žije stále. Nezemřel. Vždyť je ti
dál já tvým celým. Smrt jen schránku zruší,
leč ty Ho nesmíš v sobě zabíjeti. –
Tak Hrob, tak Život. A ty uznej sama,
že pravdu oba mají. Los to lidský.
Jdi za Životem! Už tě neoklamá.
Hrob může čekat. Hrob se dočká vždycky.