Oh, pravda vítězí! A která? Která?
Ta jeho? Jejich? Z mlhavého šera
sta hlasů volá: Naše pravda! Zde je!
Napravo, vlevo chlubné štíty visí,
sta postav kolem cynicky se směje,
kol čehos provádí své divé reje –
oh, pravda vítězí – ne, nemysli si,
zde neprobiješ se k Ní!
A vítězí? A což ta ve tvém nitru,
již krví živils? Věřils kdysi jitru
a světla příchodu – to v noci bylo.
Leč slunce nešlo. Mlhy jen a šero.
A věříš sám v ni? Dals jí život, dílo –
a není přeludem? A proč se žilo?
Oh, pravda vítězí – Už mdlé je pero –
ne, neprobiješ se s Ní...