Skip to content
1864–1942

POLEMON (I.)

Josef Svatopluk Machar

Všech nevázaných kvítků, kteří byli postrachem slušných lidí celých Athen, byl výkvětem a hlavou Polemon. Dne nebylo, by nešli na agoru

a netropili žert svůj z pilných ševců, již v potu tváří robili svá díla v chladivém stínu dlouhých podloubí; by nerušili soudů chod a vážnost

posměšných poznámek svých pustým rojem matouce žalobce i obviněné v jich vývodech i sporu líčení; by nezjevili v hromadách se lidu,

kde věci obce byly přetřásány, a vpadajíce v řečnických vojsk čety je v zmatek obraceli vtipy svými ku hněvu rozšafných všech občanů;

by v divadle s míst svojich na jeviště poznámky nevolali hře i hercům, je občanskými jmeny jmenujíce, čímž ovšem značně trpěl dojem hry.

Zle ve dne řádili a hůře v noci. Se světlem Foiba nechodili spat, ba, spíše pravidelně vyčkávali v hodovní síni jeho příchodu.

Tu nazvali si tanečnic a heter, jež pověst vynášela po Athenách, tu pili víno vodou nemísené po zvyku perském, hlomozili, pěli,

že nemohlo spát celé okolí. Tu často vybrali se na ulice, rouch nezměnivše, věnce na hlavách, a s heterami táhli po městě

na domy bijíce a předstíráním vzniklého ohně s lůžek lákajíce počestné lidi. Štíty sundávali a buďto jmena na nich měnili,

anebo zaměnili sídla jejich strojíce rozčilené probuzení poctivým řemeslníkům athenským. Po hermách stoupali a věnce svoje

na omšené jich hlavy překládali. A chodce, který kráčel osamělý, byv zdržen obchodem či přátel řečí, za ruce vzali, cestou svou jej vlekli,

a čím víc zdráhal se a odporoval, tím větší potěšení měli z něho, a volnost dali teprv, až jim v oči Helios sypal zlaté blesky své.

Té chásky archontem byl Polemon. Jak člověk dobrý, který na tržišti ptáčata skoupí v klecích uzavřená a vynese je kamsi do sadu

a smutná vězení jim otvíraje po jednom propouští je na svobodu, jich zpěvným děkováním těše se – tak dnem i nocí pouštěl na svobodu

Polemon onen zlaté svoje mince, jež v různých krajinách a různých dobách pochytal v měšce otec starostlivý na těžkých lodích voze z Asie

obilí žluté, drahé perské látky a z Athen zase do měst asiatských tepané přílby, řemení a štíty, náramky, prsteny a dobrou obuv.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
POLEMON (I.) · Josef Svatopluk Machar · Poetry Cove