S ranci svých knížek se na Parnas derem,
po úzké pěšině jde nás tam mnoho –
lokty se strkáme, srážíme perem,
jedna tu zásada: kdo bude s koho?!
V kapse svůj sešitek, oct jsi se rázem
víc jaksi náhodou v tom našem hluku –
své knížky, Bezruči, kladu tu na zem,
abych Ti mohl jen stisknouti ruku!