Kňuč! – Kňučíš. Skákej! – Skáčeš, Nero milý.
Běž! – Běžíš. Chyť ho! Chytáš odevzdaně.
A když pán neporoučí, myslíš maně,
jak způsobil bys jemu kratochvíli.
Dán obojek ti, plíšek s jmenem páně –
ty pyšníš se jím, Košík připevnili
ti na tlamu – jdeš hrd. Bdíš v noční chvíli
klid, dům a spánek pánův vzorně chráně.
Toť, národové, vaše historie.
Tak byla po staletí, tak je dnes.
A k boha obrazu že člověk stvořen?
Leč cosi v hloubce duší vašich žije –
stud? Hanba? Jasných poznání snad kořen?
Vždyť syknete tak často zlostně: pes!...