Tak vedli jej – pan Hruška*) s pomocníky –
on oddán v osud, šel jak leta chodí
býk rozšafný, jenž k výstavám se vodí
a koná vše, nač vůbec máme býky.
Leč – pozor! Únor je tu, v němž se rodí
taškářské plány! Býk má nectné zvyky:
mžik – vysmek šíj z pout! Hrůzné okamžiky
a panem Hruškou kamsi stranou hodí.
Pan Hruška utek. Býk si řve a řádí,
až lidé chví se. Co s ním nyní dělat?
Pan Badinquet a jeho kamarádi
mu náhle chomout na šíj vhodí zase,
Hle, býk už táhne, pokojně se pase
a otcem zase poslušných je telat.