Skip to content
1864–1942

NOCTURNO SEVILLSKÉ

Josef Svatopluk Machar

Proč zmizel v noci dnes srp luny z nenadání? a hvězdy největší se také roztratily? Juana stará ví. Ta nemá žádné spaní a všecko viděla. A ta se neomýlí.

Cikánku viděla, jak o půlnoci spěla po pláni nebeské. Snad k nejvyšímu soudu. Obláček mimo plul. Hned rukou po něm jela a parádila jím svých černých nahost oudů.

Srp luny lesk se tam. Jej zdvihla, na krk dala zlodějka fintivá. A ještě zpívala si. Pak hvězdy největší si cestou sesbírala a strkala si je v své rozcuchané vlasy.

A to je cikánka, jíž bylo dokázáno, že svaté hostie ukradla v katedrale, by na nich mlsala. A za to včera ráno ji ovšem spálili ku boží cti a chvále.

Tu tedy viděla jít v loudajícím kroku a krást jak za živa, co jenom oko shledne, ta stará Juana, jež čítá už sto roků a v žití nezmešká hranice ani jedné.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NOCTURNO SEVILLSKÉ · Josef Svatopluk Machar · Poetry Cove