Ne, drahá, já tě nezaprodám,
já nedám očí tvojich jas
v plen zakaleným lidským vodám
a mlýnům hub jich na pospas.
Já za tebou a s tebou stojím
v tom boji s podlostí a zlem,
a projdeme tím ohněm dvojím
a vím, že budeš vítězem.
Pak vracet budem pohrdání
té luze v špercích, hedbáví
za intriky, za klepy, lání,
za vtip a posměch bezhlavý. –
A usmívat se budem maně
– když už si pamět vzpomene –
i zlobě bezzubé té saně,
jak dští ji oči zelené.