A modré nebe nade hlavou
a vzduch se zlatem třepotá –
i v duši máš tu záři smavou,
jak netěšit se z života?
Smír duhou plá nad dávným hněvem
i v božstvech, jak se přísluší,
Bůh otec usmířil se s Zevem
a svatá Panna s Venuší.
Teď pohledem svým božským vlídným
zří všichni na nás, na svůj lid –
jak nechvít se tu štěstím klidným,
jak z života se netěšit?