Metternich radil, papa poručil,
já vzala si Ho – a jsem překvapena:
já tak se bála – – Jakby drak to byl
a princezna já z báje ustrašená –
a On je pozoren a tak je mil,
jsem do opravdy klidna, spokojena –
do zlata, demantů mě zasadil,
On světem vládne, já Jím, slabá žena.
A děcko máme... syna. Římský král.
On šťasten mnou a jím. Jak bude dál?
Proč tiskne dítě často v náručí
a hledí v prázdno?... Co se může stát?
Vždyť hodlám pro Něj všecko udělat,
co Metternich chce, papa poručí...