Skip to content
1864–1942

LXXIII. ŽÍT NEVÍROU

Josef Svatopluk Machar

Žít nevírou, když zabili tvou víru svět, ženy, přátelé – též něco značí a silné duši docela i stačí pro styky se světem. Vždyť v pestrém víru

tu kolotají kolem masky známé a každá buď že mimovolně klame, či vědomě lže. Vždyť tu egoistou je každý člověk. Každý v chvíli jistou

k poznání dojde, že je naposledy a všude sám. Ne tedy nenávidět, jen zavřít se jak hlemýžděk ten bledý, ničeho nečekat – nic nezklame tě,

jdeš s chladnou hlavou po bláznivém světě a před sebou sám nemusíš se stydět.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.