Ne, nestárnem – však leccos se už nechce...
Taškáři to i ono odkoukali
a provádí to řemeslně lehce,
kde já psal krví. Ba i jmen mi dali.
Být žalmistou či věštit nové jitro
či rýti v kámen slova Desatera?
Svým vlastním žárem spráhne jen tvé nitro
a po vlastech to chodí jako včera.
Ne, nestárnem – jen zmoudřeli jsme jaksi:
Žijeme tiše, nejdem do zápasů,
taškáře časem chytnem v jeho praksi
a píšem glosy v okraj plochých časů.