Skip to content
1864–1942

KDYŽ NEJHLOUB CÍTÍM...

Josef Svatopluk Machar

Když nejhloub cítím, kterak mám tě rád, tu nejbolestněj líto bývá mi tě... Čas jednou přijde k tobě požádat o zpropitné, jež patří mu, mé dítě.

Za vše, co přines: zapomenutí, tmu v očích, chvilky bojácného blaha, své zpropitné si drsně vynutí – je mi tě líto... líto mi tě, drahá...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
KDYŽ NEJHLOUB CÍTÍM... · Josef Svatopluk Machar · Poetry Cove