Sní nebe bílým oblakem,
zem chví se plna jarních tuch,
a zbičován byv lijákem
se žene kamsi svěží vzduch –
A náhle jme tě touha tak,
že tě až v duši zabolí:
chtěl vskočiti bys v rychlovlak
a hřmít od Romy k Napoli!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
KDYŽ LETÍ BÍLÁ OBLAKA... · Josef Svatopluk Machar · Poetry Cove