V mých prsou číhá Smrt. Mí dnové sečteni.
A kopím mohu mávat už jen kleče.
Já nepad životem. My byli zrazeni.
Smrt poslali v mou hruď, a ta mě s pole vleče.
Můj štít byl vždycky čist. Na bolest svou jsem hrd.
Sám, všemi opuštěn, já zápolil jsem s Nocí.
Můj duch je nezlomen. Však v prsa vtrhla Smrt,
ten podlý žoldnéř jich... A té jsem nemoh zmoci.