Já zhřešil, Sire, a chci se vyzpovídat. Co mně je po tom? Najděte si kněze. Já podved přímo Vaše Veličenstvo. Oh, tu chcem vědět bližší podrobnosti.
Před týdnem zažádal si jistý Lamfort o jakékoli místo v službách vlády Vašeho Veličenstva – Od včerejška je tento Lamfort podprefektem v Arcis.
A to je právě proviněním mojím. Sire, muže toho označil pan Fouché v svém dobrozdání jako royalistu, a Vaše Veličenstvo žádost jeho
ji označilo slovem: odmítnouti. A jak se často stává, Sire, že nikdo krom očí mojich luštit nedovede – Vím, že mám trochu nečitelné písmo...
A tak jste dal mi, Sire, i tuto žádost, bych luštil, co jste ráčil poznamenat – A vy jste dovolil si, Menevale! – Sire, Lamforta znám, jak by byl mým bratrem,
a hlavou vlastní za něj ručit mohu a vím, že člověk ten je na svém místě v oboru každé služby – proto zalhal jsem Veličenstvu a čet ono slovo:
Dá se mu místo... Včera ráno, pane, jsem diktovat chtěl – marně jsem vás hledal. Mám chorou matku. Kolem páté ráno – já předpokládal, Sire, že pevný spánek
po předvčerejší práceplné noci podrží v lůžku Vaše Veličenstvo – já navštívil ji, pouze na hodinku. A Vaše Veličenstvo již v půl šesté
u práce bylo ve svém kabinetu – Nuž, skončemež to. Milý Menevale, barone Menevale, děkuji vám, že chránil jste mě před nesprávným činem
– věc Lamfortovu myslím – dále: jděte hned k matce svojí, rcete, že syn její se baronem stal, a že císař její jí přeje brzičkého uzdravení.
Cookies on Poetry Cove